3. 3. 2017

Recenze: Logan

Logan znamená konec jedné éry. Jak je známo, představitel hlavní role Hugh Jackman film pojal jako rozloučení s postavou Wolverina, které svůj obličej propůjčoval po dobu uplynulých sedmnácti let. Povedlo se mu rozloučit se sérií důstojně?





Už delší dobu bylo jasné, že Logan nebude typickým komiksovým filmem. Určitě ne takovým, na jaké jsme si za posledních několik let zvykli díky Marvelu nebo DC. Režisér James Mangold například slíbil, že se stane realitou to, po čem fanoušci volali už nějakou dobu - dostane se nám plnokrevné adaptace s ratingem R, umožňujícím tvůrcům více volnosti při nakládání s krví, sprostými slovy či eventuelní nahotou. A toho všeho se nám v závěrečné kapitole wolverinovské trilogie skutečně dostává. Naštěstí to ale zdaleka není to jediné, čím se film může pochlubit.

Píše se rok 2029, blízká dystopická budoucnost, mutanti se stávají téměř vymřelým živočišným druhem a díky genetickým opatřením ze strany lidí se noví jedinci nerodí. Logan se uchýlil k životu na úplném okraji společnosti, vydělává si jako řidič limuzíny a spolu s dalším mutantem, Calibanem (Stephen Merchant), žijí v areálu opuštěné hutě za mexickou hranicí, kde v obří nádrži ukrývají stárnoucího Charlese Xaviera (Patrick Stewart). Ten chátrá kvůli stařecké demenci a jeho schopnosti spojené se záchvaty dokážou napáchat pořádnou spoušť. Scénáristé James Mangold, Scott Frank a Michael Green se inspirují v komiksu Old Man Logan, přičemž z něj výrazněji čerpají především ve dvou složkách – zmíněné dystopické vizi budoucnosti a v uchopení Loganovy postavy.

Logan je jen stínem Wolverina dávných let, je to zestárlý, strhaný a unavený muž, který bloudí světem a upíná ten maličký zbytek naděje, co mu zbyl, k naivně idealistickému bodu. Stále se ale dají najít i záblesky zvířecky vražedného instinktu, třeba když si mu někdo dovolí sáhnout na auto. V takovém případě se propichují hlavy a amputují končetiny. Když se jeden z mexických kriminálníčku bublavě dusí krví skrz Wolverinovy drápy, začíná být opravdu jasné, že omalovánkovost a digi-fetišismus filmů od Marvelu nebo DC pro tentokrát nebudou na pořadu dne.

Logan je netradičním a ne zrovna čistokrevným komiksovým filmem.  Je to spíše hutné drama, které v sobě nese složky dalších žánrů. Kromě toho posta-apokalyptického a vědecko-fantastického, má místy až westernový náboj, což je podpořeno hned na několika frontách – krom Loganovy postavy, která je takovou variací na samotáře bloudícího krajinou s koltem u pasu, jsou to i hudební motivy Marca Beltramiho nebo Mangoldovo explicitní odkazování k westernové klasice.


Logan je ponořený do až nezvykle tíživé, pochmurné atmosféry, která ale nevychází z prvoplánového použití barev a filtrů nebo upršeného počasí. Je to spíše zásluhou pomalého tempa, uzemnění většiny děje v beznadějné realitě a vědomí stavu, do jakého se ještě nedávno vitální postavy dostávají. Logan podléhá alkoholu, má permanentně krví podlité očí, jeho projev je hrubozrnný, s notnou dávkou upocenosti a uslintanosti navrch. Celý ten film oplývá jakousi nevysvětlitelnou aurou osudovosti, i když vypráví příběh osobnější a ve znatelně menším měřítku než jeho předchůdci.

Nastává mírný konflikt emocí, na jednu stranu je celkem bolestné vidět Wolverina v takovém stavu a vědět, že tohle je konec Jackmanovy cesty s postavou, na stranu druhou musí srdce každého diváka zaplesat nad tím, jak moc představitel do své role investuje. To samé lze prohlásit i o Stewartovi, jehož dementní, nepohyblivý stařec se po prvotních pocitech soucitu zasluhuje také o velký počet vtipných situací. Jeho slovní výměny s Jackmanem, okořeněné o nezanedbatelný počet peprnějších výrazů, jsou kouzelným dílčím vrcholem úvodu filmu.

Loganovy plány na klidný důchod narušuje setkání s mexickou dívkou Laurou (Dafne Keen), která díky svým schopnostem přitahuje také pozornost hlavního záporáka Donalda Pierce (Boyd Holbrook) a jeho žoldáků. Logan po prvotní neochotě souhlasí, že Lauře pomůže dostat se do Severní Dakoty, a v důsledku toho se na ně rozpoutává hon. O akci tedy není nouze, ať už to jsou automobilové honičky nebo kontaktní souboje. Pokud jsem kdysi u Návratu prvního Avengera jásal nad tím, jak fyzické akční scény ten film nabízel, tvůrci Logana definici fyzičnosti posouvají na úplně jinou úroveň. Akce je tady nekompromisní, brutální, krvavá - každý úder bolí, má dopad a zanechává jizvy. A čvachtavý zvuk vrážení Wolverinových drápů do masa vám bude v uších doznívat ještě dlouho po projekci.

Pokud Deadpool klestil cestu filmům pro dospělejší diváky, Logan má potenciál otevřít stavidla a dokázat tak, že se R-kový rating jakožto synonymum pro nevýdělečnost stává přežitkem. Logan je výborný, brutální, intenzivní film, který ukazuje, co všechno můžeme dostat, když se tvůrcům nesvazují ruce. Je nevyhnutelné, že se do filmu opře také několik kritiků, kteří budou mluvit o hypu a záměrně hledat ve filmu chyby. Ty si tam přirozeně také najdou, není perfektní - některé souboje mohly být natočeny lépe a ve třetí části film trochu ztrácí momentum. Pravdou i tak zůstává, že Logan je dokonalosti se blížícím filmovým zážitkem, který zase o něco posouvá laťku a mění naše představy o tom, jak by měl vypadat plnokrevný komiksový film.
9/10

Žádné komentáře:

Okomentovat